flowerErber

V čem tkví celistvost kraniosakrální terapie?

O kraniosakrální terapii je toho napsáno mnoho. Když se zaměříte na obecný popis terapie, většinou se dozvíte, že je to jemná holistická rehabilitační metoda. Pro mnohé z vás je tento popis velmi abstraktní a nevíte, co si pod tímto pojmem představit.

Tady je vysvětlení:
Kraniosakrální terapie je jemná doteková metoda, při které terapeut používá své ruce jako diagnostický nástroj, skrze ruce vnímá tah a pohyb tkání v těle, kraniosakrální rytmus a projevy tekutinového těla, sílu a kvalitu těchto projevů atd. K tomu, aby toto mohl terapeut vnímat, potřebuje jistou dávku citlivosti, talentu a také tréninku a odborného vedení, aby mohl tyto projevy správně interpretovat a pracovat s nimi. A holistická je tato metoda proto, že pracuje s celistvostí lidské bytosti, tedy nejen s fyzickým tělem jako celkem, ale také s tělem emočním, energetickým, tekutinovým apod. Možná ani netušíte o existenci těchto těl, ale to nevadí, terapeut je dobře zná a umí s nimi pracovat. Tady je důležité podotknout, že právě celistvost hraje důležitou roli v procesu uzdravování klienta. Když někoho např. bolí žlučník, nezaměřuje se na žlučník jako takový, ale nechá se tělem klienta vést k příčině – a těch může být mnoho. Nasloucháním těla a jeho projevů může zkušený terapeut „vystopovat“ tu pravou příčinu a jejím odstraněním tak ulevit klientovi od potíží. A v tom je ten hlavní přínos – NECHÁ SE VÉST SYSTÉMEM KLIENTA, ano, protože klient sám NEJLÉPE VÍ, CO POTŘEBUJE, akorát si to většinou neuvědomuje. Terapeut „pouze“ vytvoří podmínky pro to, aby se tyto samoozdravné procesy mohly nastartovat.

Tak, to je velmi zjednodušený popis principu kraniosakrální terapie.

Vnímám ještě další pohled na to, proč je kraniosakrální terapie tak komplexní a všestranná – a tím je úroveň působení terapeuta na klienta, které se děje na úrovni spirituální, rozumové, emoční a tělesné. Každý jsme jedinečný a dobrý terapeut by měl mít nástroje pro to, aby mohl pracovat s různorodou jedinečností každého z nás. Ozdravné procesy, které se při kraniosakrální terapii dějí, probíhají v těchto úrovních:
 
 SPIRITUALITA
  Člověk je bytost spirituální, ať se to komu líbí nebo ne. Nemyslím tím přímo věřit v Boha apod. spíše jde o přijetí sebe sama jako bytosti vědomé projevující se ve vnější formě těla. V posledních letech se roztrhl pytel s různými koncepty o duši, o vyšším já, o minulých životech apod. Nikdo z nás nemůže s určitostí tvrdit, jak to doopravdy je, ale existují jisté indicie, které to či ono potvrzují nebo naopak vyvrací. Zde se ale nechci pouštět do esoterických záležitostí, to ani není předmětem kraniosakrální terapie. Spiritualitu v konceptu kraniosakrální terapie vnímám jako schopnost napojit se na ZDROJ, schopnost nechat věci být a umět se spolehnout na VYŠŠÍ inteligenci v nás, připustit si, že člověk je v podstatě trapný tvor, když si myslí, že může mít všechno pod kontrolou. Nemáme pod kontrolou vůbec nic, ani naše tělo – no uznejte, chtěli byste mít pod kontrolou všechny metabolické procesy v těle, myslet na každý nádech a výdech, na každý stah srdce? Já teda ne. Odpojení od ZDROJE – tzn. jeho vědomé popření –   je jedním z největších traumat našeho života a uvrhuje nás do prožívání hrůzného nebytí. Tyto projevy jsou známy z konceptu kraniosakrální biodynamiky.

Práce terapeuta na této úrovni spočívá v napojení se na Dech života, na Tvůrčí Inteligenci, na posvátný prostor a na prožitek Božské přítomnosti v nás. A děje se to při terapiích velmi často a tyto prožitky bývají u klientů okamžiky, které jim doslova otevřou oči a změní život.

 MYSL A ROZUM
 Pro někoho je to dočasně jediný způsob komunikace. Jsou to lidé, kteří jsou stále „v hlavě“, stále nad něčím přemýšlí a všechno analyzují, anebo jsou to lidé s prožitými silnými traumaty a jediným způsobem, jak tu bolest přežít, je pro ně racionalizace – tzn. rozumové hodnocení toho, co se stalo. Tady je terapeut ten, kdo popisuje a vysvětluje, jak se věci mají, proč se něco v těle děje takto, klient zase popisuje svoje životní úskalí a výzvy – je to povídání o tom co se dělo, jaké to bylo, co se děje teď a jaké to je – je důležité uchopit to do slov, popsat to, vytáhnout to z nevědomé úrovně do té vědomé tím, že si o tom budeme povídat. A je to pro mnohé velmi důležitá součást terapie – POJMENOVAT a definovat to, co klienta trápí, dát tomu všemu SLOVNÍ VÝZNAM. Potřebujeme to, co se nám děje nějak uchopit, pochopit, zvědomit a zpracovat. Následné rozpuštění traumat a zátěží na úrovni tkání pak definitivně odstraní tuto „událost“ z těla.
 
 EMOCE
 Emoce nás provázejí celým životem, každá prožitá silná emoce má své místo v našem těle, říká se tomu tkáňová paměť, která je schopna pojmout události od našeho početí, vývoj, porod, dětství – jsme taková chodící kvantová databanka. V konceptu kraniosakrální terapie je energie silné emoce uvězněna v tzv. energetické cystě, která se působením terapeuta může trvale rozpustit a tím poskytnout danému místu na těle opět plnohodnotnou energetickou výživu. Není nutné prožívat znovu stejná traumata, vlastně to ani není žádoucí, jen bychom se znovu zahlcovali silnými emocemi – od toho jsou tady jiné metody, které pracují s opětovným prožitkem traumatu, např. regresní terapie apod. Pokud je terapeut dobře obeznámen s prací s traumatizovanou tkání, tak ani nepustí klienta do takového zahlcujícího prožívání, nepohybuje se na povrchu ničivého tornáda, umí jít do hloubky, k příčině, a tím celou práci provést co nejšetrněji. Ošetřená tkáň je pak pružnější, živější a volnější a „nemocné“ místo či orgán apod. se pak velmi rychle vrací do svého normálu.
 
 FYZICKÉ TĚLO
 Naše fyzická těla mají neuvěřitelnou regenerační a samoregulační schopnost. Vydrží toho hodně, navzdory našemu nešetrnému zacházení s ním. Jakoby Tvůrce věděl, že budeme mít ty tendence zkoušet až nadoraz, co snese. Naše fyzické tělo k nám promlouvá, komunikuje s námi, tím nejdůraznějším způsobem komunikace je nemoc a bolest. Tím nám tělo ukazuje, že se děje něco, co je třeba změnit, přestat to dělat. Není jiné cesty, než to pochopit a prostě přestat dělat to, čím si ubližujeme. A mnohdy to opravdu musí dojít až na hranici snesitelnosti, než nás to donutí se zabývat sebou, svým životem, svým tělem. Ano, nemoc je cesta k sobě. Ti, kteří ji chápou jako výzvu ke změně, navštíví kraniosakrálního terapeuta, aby s nimi prošel tuto cestu a byl na čas jejich průvodcem. Protože žádná nemoc není „nevyléčitelná“, je to program v našem těle, který tuto nemoc drží aktivní. Z hlediska fyziologie je naše tělo pouze shluk buněk ve vnější formě která se projevuje kontinuálním nepřetržitým metabolickým procesem, jinými slovy, každou vteřinou jsme jiní, miliony buněk našeho těla umírají a zase se rodí, kdo jim dává povel, aby fungovaly zrovna takto? Je to zjednodušený pohled, samozřejmě, ale když se na své nemoci podíváte tímto pohledem, máte reálnou šanci, že se navždy uzdravíte, věřte mi, mám to vyzkoušeno na sobě.

UMĚT BÝT V KONTAKTU SE SVÝM FYZICKÝM TĚLEM JE JEDNÍM Z HLAVNÍCH PŘÍNOSŮ KRANIOSAKRÁLNÍ TERAPIE.

  Možná už také chápete, proč vnímám kraniosakrální terapii jako komplexní rehabilitační metodu s velkým potenciálem pro člověka. Lze ji aplikovat na všechny situace života, a to od narození až po umírání.